Chovatelská stanice beauceronů
Czech / Česky English / Anglicky

23. 1. 2016 se Heroine stala opět maminkou a znova má 10 štěňátek. Narodilo se nám 6 pejsků a 4 fenečky.  Všechna štěňátka jsou v nových domovech.

 

Jméno beauceronaMajitelZdravíUchovněníZkouškyTitulyPoznámka
BalatróZ. Matoušek (CZ) DKK A confirmé  RCAC na KV 
BaroR. Hope (DEU)     
BellusF. Deichler (DEU)     
BiasD.Šťastná (SK)DKK A/A, DLK 0/0  Slovenský junior šampion 
BenedictusP. Honejsková (CZ)     
BurgensisP. Jakub (SK)     
BenevolaS. Sulikova (SK)DKK A/A, DLK 0/0, OCD clear, spondyl. 0  zkouška vodícího psaSlovenský junior šampion VODICÍ PES PRO NEVIDOMÉ
BettongiaM. Juchler (CH)   NHAT  
BombardaJ. Niklová (CZ)     
BuleD. Kříčková (CZ)     + 1/2017

 

 

OTEC
A´YAGO du Murier de Sordeille

MATKA
Heroine des Gardiens aux Coeurs Tendres

Yago postoj
více informací na jeho webovkách ZDE více informací také ZDE
 

 

 
  

RODOKMEN ŠTĚŇÁTEK   ZDE

25.11.2015 – máme nakryto a 18.12.2015 nám paní vetrinářka potvrdila, že Heroine čeká štěňátka 🙂 Jsme moc rádi, protože Heroine a Yago jsou oba velmi pěkní beauceroni se skvělými přátelskými povahami s výraznou chutí a schopností stopovat. Věříme, že štěňátka zdědí kvality svých rodičů a budou dělat svým novým majitelům radost po všech stránkách. Předpokládáme, že štěňátka budou vhodná pro různé sporty, budou pěkného exteriéru vhodná pro výstavy i chov a především jako parťáci do běžného života aktivních rodin..

Jako otce pro vrh B jsme vybrali 10 letého psa staré francouzské krve A´Yago du Murier de Sordeille, který je členem prestižní Švýcarské záchranářské organizace REDOG. 

Poprosila jsem majitelku Yaga – Sandru Garbely, aby mi o Yagovi něco napsala. A protože to bylo pro mě velmi zajímavé a nakonec i emotivní čtení, podělím se o to s Vámi. Se svolením Sandry jsme text přeložili a je k přečtení :

A´Yago du Murier de Sordeille

Člen záchranného týmu REDOG – Švýcarsko

Sandra Garbely píše:

Když byl Yago ještě štěně, byl to takový malý  uličník a bojovník. Ničil vše, co mohl – hračky, boty, nohy od židlí a další věci. Byl jako malá piraňa a nebylo vždy lehké ho vychovávat, byl   (a stále je) plný energie!  Byl však i naším sluníčkem. Vždy milý ke všem, velmi sebevědomý, dokonce i v mládí (MOJE POZNÁMKA:  jeho TAN test ve  12,5 měsících je 9/9/9, později 10/10/10).  Nikdy se ničeho nebál, nikdy neměl problém s ostatními psy, miluje všechny lidi a jeho vášní je práce.  Samozřejmě nezáleží jaký druh práce, byl by rád i za dogdancing, obedience, obrany a cokoli dalšího, ale stopování je jeho opravdovou vášní. Miluji, když vidím tu vášeň v jeho očích, když spolu stopujeme. Je to vůbec můj nejlepší společník, máme k sobě navzájem tak silné pouto, většinou ani nemusím mluvit a on ví, co po něm požaduji. Nikdy se nevzdává, i když stopování trvá hodiny a hodiny, Yago je neunavitelný. Jsem za to velmi vděčná, protože test připravenosti záchranářského psa ve Švýcarsku (MOJE POZNÁMKA: pro Redog)  trvá skoro 7 hodin a obsahuje dokonce 5 hodin stopování – práce psa. Vysoko v horách ve velmi drsném terénu je třeba mít velikou motivaci a silnou psychickou i fyzickou odolnost. Vypadalo to, že Yagovi se to lehce dařilo.

Na jaře roku 2011 jsme se stali součástí velmi speciálního stopovacího týmu. Švýcarský turista se ztratil na Kanárských ostrovech. Zatímco jeho přítelkyně spala na pláži, on se šel projít, aby si prohlédl nová místa. Když se probudila, byl pryč. Po několika hodinách zahájila místní policie pátrání.  Byl epileptik a potřeboval své léky, což byl další problém této mise. Nic nezjistili, a tak se rodina rozhodla zalarmovat naši švýcarskou záchrannou organizaci Redog, protože se doslechli o kvalitě našich psů. Upnuli všechny své naděje k našim psům, byla to v té době už jejich  jediná naděje. Bylo pravděpodobné, že se muži mohla stát mozková příhoda související s epilepsii  a po pár dnech bez léků (doktoři říkali, že je bez nich schopen přežít tak 7 dní) měl amnesii a nevěděl, kde je. Když jsme přiletěli, rodina nás vřele přivítala a cítili jsme, jak v nás vkládají poslední naději. Náš tým se skládal ze 4 psů a jejich psovodů, dvou  psů mantrailerů  (MOJE POZNÁMKA: způsob stopování obvyklý v záchranařině)  a dvou psovodů s klasickými stopaři. Mantraileři  započali stopování ihned po příjezdu. Na pláži se nacházelo mnoho stop zmizelého muže, jelikož zde s přítelkyní  strávil mnoho času. Vždy, jakmile mantrailingový  pes  šel po stopě a ztratil ji,  začali jsme hledat po okolí. Bylo to složité, protože povrch pláže je z černého lávového písku a kamenů, mezi nimiž byly velké trhliny, do kterých by člověk mohl snadno spadnul. Vzhledem k tomu, že byl v okolí pouze jeden hotel, spali jsme ve stejném hotelu, jako celá rodina a další záchranné týmy. Místní policie a záchranáři byli velmi milí a ochotní a hodně nám pomáhali. Byla to nejdojemnější záchranná akce, jakou jsme kdy zažili, protože jsme žili 4 dny tak blízko rodiny, mluvili jsme  s nimi dlouho do noci a snažili se je uklidnit a dodat naděje.  Po dvou dnech mantrailer zachytil stopu, která se táhnula dolů k zátoce a potvrdili to i ostatní psi znovu a znovu. V den, kdy muž zmizel,  byly bouřky s velmi silnými příboji. Takže nakonec jsme odhadnuli, že právě zde se stala ona nehoda. Možná měl záchvat nebo jen spadnul… neměl šanci. Když jsme to řekli policii, okamžitě znovu povolali lodě a potápěče z pobřežní hlídky, ale bez úspěchu. V tuto chvíli začala rodina truchlit a my si uvědomili, co všechno pro ně naše práce znamenala. I přes to, že jsme muže nemohli najít, byla nám rodina tolik vděčná, protože po našem hledání měli pocit, že udělali vše, co bylo v jejich silách a že se dočkali konce, zjistili téměř s určitostí,  co se stalo. Zamilovali si naše psy, a tak jsme byli pozváni na vzpomínkovou ceremonii, i s našimi psy!  Yago byl jediný ze čtyř psů, který byl součástí celého obřadu. Když nás uviděla přítelkyně ztraceného muže, rozběhla se přes celou halu a objala Yaga. Ještě stále mám slzy v očích, když si na ten moment vzpomenu. Byla to pro naše psy  náročná mise, nemohli pracovat bez botiček na tlapkách, jelikož kameny byly velmi ostré. Ve Švýcarsku akorát začínalo jaro, ale zde bylo skoro léto a černé lávové kameny byly velmi horké.  Nikdo z našich psů nikdy dříve také neletěl letadlem a v těchto podmínkách odvedli skvělou práci. Yago se při hledání nikdy nevzdal i přes to, že to bylo velmi složité. Jsem na něj moc pyšná a znovu mi dokázal, že umí zachovat chladnou hlavu v jakékoli situaci.

Další důležitou věcí je, že Yago je mazlivý. Je mým stínem, vždy mi je na blízku a vždy připraven k pomazlení.  A stále workoholik i ve svých 10 letech .  Ale v tomto věku už si umí užívat i odpočinku, i když stále ještě aktivně trénujeme.

 Autor článku – Sandra Garbely (Švýcarsko), překlad – Bc. Andrea Voráčková, doplněno – Ing. Kateřina Vokatá